Jak se naučit hrát na kytaru, abyste u ohně zahráli

Naučit se hrát na kytaru tak, abyste na dovolené doprovodili písničky u ohně, zvládne většina dospělých za několik měsíců. Stačí pár základních akordů, jednoduchý rytmus a cvičení po krátkých dávkách skoro každý den. Mnoho začátečníků to ale vzdá kvůli omylům, které se dají snadno vyvrátit.

Omyl: bez talentu to nejde

Na doprovod písniček talent potřeba není. Jde hlavně o koordinaci rukou a paměť prstů, která se buduje opakováním. Kdo zvládne přepnout mezi dvěma akordy bez zastavení, může hrát první písně.

Hudební sluch se s hraním zlepšuje. Na začátku vám pomůže ladička v telefonu, která ukáže, zda je struna naladěná.

Omyl: musíte umět noty

Táboráková kytara funguje na akordových značkách nad textem písně. Noty se hodí pro klasickou kytaru, ale na doprovod stačí znát, jak vypadají akordy a kdy je změnit. Akordové schéma ukazuje, kam položit prsty, a dá se naučit za pár minut.

Základní sada akordů, se kterou zahrajete velkou část písniček, obsahuje G, C, D, E moll, A moll a E. Postupně přidáte další.

Vyplatí se také naučit se číst rytmus. Většina táborových písní stojí na několika základních doprovodech, které se dají zvládnout za pár večerů. Kdo umí dva tři rytmy, zahraje s nimi desítky písní.

Omyl: na začátek stačí jakákoli kytara

Příliš levný nástroj umí začátečníka odradit. Struny bývají vysoko nad hmatníkem, tisknou se ztěžka a kytara neladí. Nemusíte kupovat drahou, ale nechte si nástroj seřídit nebo si přizvěte někoho, kdo hraje.

Na táboráky se hodí akustická kytara s kovovými strunami, má výrazný zvuk. Klasická s nylonovými strunami je k prstům šetrnější a lépe se na ní začíná. Obojí je v pořádku, záleží na vás.

Omyl: musíte cvičit hodinu denně

Lepší je patnáct až dvacet minut denně než dvě hodiny jednou týdně. Prsty potřebují čas na ztvrdnutí konečků a mozek na zautomatizování pohybů. Krátké pravidelné cvičení se snadněji vejde do dne a nebolí tolik.

• Pět minut ladění a rozehrání prstů.
• Deset minut přechodů mezi dvěma až třemi akordy.
• Pět minut jedné oblíbené písně s jednoduchým rytmem.

Bolest konečků prstů v prvních týdnech je normální. Když je ostrá, dejte si den pauzu.

Pomáhá i nahrávat se telefonem. Na záznamu uslyšíte, kde se hra zadrhává, a za měsíc uvidíte pokrok, který si během cvičení sami nevšimnete. To je silná motivace pokračovat.

Omyl: bez barré akordů nemá cenu začínat

Barré akordy, kdy ukazovák tiskne všechny struny, jsou pro začátečníky nejtěžší. Mnoho písní se ale dá zahrát bez nich. Pomůže i kapodastr, svorka, kterou posunete ladění a hrajete jednoduché akordy v jiné tónině. Na barré dojde řada později.

Omyl: z videí se naučíte stejně jako s učitelem

Videa jsou skvělý zdroj, ale nikdo vám nepoví, že držíte zápěstí špatně nebo tisknete struny příliš silně. Několik lekcí s učitelem na začátku ušetří měsíce opravování špatných návyků. Pak můžete pokračovat sami.

Dobrou motivací je hraní s ostatními. Jakmile se naučíte tři akordy, zkuste písničku s kamarádem, který zpívá.

Omyl: v dospělosti je na kytaru pozdě

Dospělí se učí jinak než děti, ale ne hůř. Mají lepší disciplínu, rozumí hudbě, kterou poslouchají, a vědí, proč se učí. Ztuhlejší prsty se rozhýbou a koordinace se zlepšuje v každém věku.

Výhodou dospělých je, že si mohou vybrat písně, které je opravdu baví. Motivace tak vydrží déle než u dětí, které hrají, protože musí. Nevýhodou bývá nedostatek času, proto se vyplatí pevný čas na cvičení, třeba vždy po večeři.

Učit se můžete z několika zdrojů najednou: zpěvníky s akordy, videa, aplikace s ladičkou a metronomem a občas lekce s učitelem. Důležité je mít jasný cíl, například zahrát pět konkrétních písní do léta.

Kytara na dovolené v praxi

Na cesty se hodí měkký nebo polotvrdý obal, v letadle si ověřte podmínky přepravy hudebních nástrojů u konkrétní letecké společnosti. Vezměte náhradní sadu strun, trsátka a ladičku. Kytaru nenechávejte na slunci v autě, vysoká teplota a vlhkost dřevo poškozují.

Na prvním táboráku nečekejte dokonalost. Lidé ocení písničku, kterou mohou zpívat s vámi, i když jeden akord zadrhne.

Zdroje

• Základní umělecké školy, obecné metodiky výuky hry na kytaru
• Návody výrobců, obecná kategorie akustických kytar